Tentokrát se jedná o letce rozdělených do dvou skupin. První skupinu vedl Karel Mrázek. Tvořili jí poručíci letectva Egon Nezbeda, Felix Zbořil, Stanislav Zimprich a por. pěchoty Karel Podroužek. Druhou skupinu vedl Otakar Korec v sestavě Bedřich Dvořák, František Fajtl, Rudolf Fiala a Bohuslav Kimlička.
Mrázkova skupina přecházela hranice do Polska jako první dne 29. května 1939, Korcova „pětka“ přecházela 11. července 1939.
Princip přechodu byl následující. Popisuje to samotný František Fajtl. „Převede nás řídící učitel Cyril Mach ze školy Solanec-Hutisko s pomocí pana Josefa Baroše, hostinského a taxikáře. Skupina Karla Mrázka, která přešla jako první, nám z Polska poslali pohled se smluveným heslem, že je vše v pořádku a cesta volná.
Doma jsem rodičům řekl, že si jdu do Prahy hledat zaměstnání a vyrazil jsem na Moravu.
Poslední noc ve vlasti jsem strávil s poručíkem Rudi Fialou v hotelu Přerov. Druhý den ráno za námi přijdou Otta Korec, Bedřich Dvořák a Bohouš Kimlička. Utečeme společně. 
Brzy ráno 11. června jsme vyrazili do Rožnova a odtud do Hutiska-Solanec všichni jako turisté s batohy na zádech. Podle pokynů poručíka Zbořila jsme našli pana řídícího učitele Cyrila Macha v jeho škole v Zákopčí. Po krátkém dohovoru jsme se vrátili do hostince pana Baroše, odkud jsme v jedenáct hodin všichni odjeli jeho autodrožkou Pragou do hor. Dojeli jsme co možná nejvýše a potom už pokračovali hlubokými lesy jenom v doprovodu vlastence Macha okolo Bílého kříže až na československo-polské hranice. Na hřebenu Malý a Velký polom jsme se zastavili na poslední rozloučení s domovem. Panu Machovi jsme poděkovali a s přáním brzkého shledání po válce jsme se oddělili. Shledání žal neproběhlo. Cyril Mach zahynul během pražském povstání při obraně rozhlasu.“
V Dolní Lomné je zastavují polští celníci, kteří s nimi sepisují protokol a autem je posílají do Těšína. Zde tráví Korcova pětka několik dní v jakési škole „jakémsi domácím vězení“, jak to nazval Fajtl. Korec byl jako velitel skupiny zhruba po deseti dnech požádán, aby se dostavil k blíže nejmenovanému polskému majorovi. Ze schůzky se vrací rozčilen, jeho vlastenecká čest utrpěla. Jednání polského majora působilo na Otu jako rozbuška již v momentě, kdy byl vyzván, aby s majorem nehovořil česky, nýbrž v němčině. Korec o tom podrobně informuje své kolegy ve skupině, takže se o této „historce“ zmiňuje po válce ve svých vzpomínkách i Fajtl.
26. července 1939 se Korcova pětka přesouvá z polské Gdyně na palubě švédské lodi Kastelholm do Francie. Po pětidenní náročné plavbě na rozbouřeném moři, konečně připluli 30. července do Calais. 3. 9. 1939 vstoupila Velká Británie a Francie do války s Německem, téhož dne francouzské ministerstvo zahraničí a generální štáb vyslovil souhlas s vytvořením čs. armády ve Francii. 
Přiloženými mapami jsem se snažil alespoň trochu nastínit útěkovou trasu Františka Fajtla, který se ve Frenštátě pod Radhoštěm sešel se zbylými členy Korcovi skupiny a společně přešli hranice.