Během války působilo mnoho čs. pilotů u bojových jednotek, ať už stíhacích nebo bombardovacích. Není však možná tak dobře známo, že nemálo Čechů létalo také u dopravních, spojovacích a kurýrních skvadron. Tyto jednotky plnily široké spektrum úkolů, mezi ně patřila například doprava vysokých vojenských činitelů, přeprava materiálu a zásilek nebo transport raněných. Několik pilotů sloužilo například u 510. a 24. peruti se základnou v Hendonu poblíž Londýna (dnes je tu mimochodem velké muzeum, kde najdete řadu unikátních exponátů :-). Piloti těchto perutí byli většinou rekruti z řad starších pilotů, kteří již měli předválečné zkušenosti s dopravními letadly nebo z řad ostřílených stíhačů, kteří měli odlétaný předepsaný počet hodin a ti, kteří létali v rámci Británie byli mírně stranou od přímých bojů, nicméně služba to byla také náročná a vyžadující jistě zkušenosti. Českoslovenští piloti byli vůbec jedni z prvních, kteří zde sloužili, a to již od srpna roku 1940.

Jedním z prvních byl například Alois Vrecl, zkušený veterán, který bojoval již v 1. světové válce, během níž mu byly přiznány 3 sestřely. V roce 1926 se proslavil akrobatickým kouskem, když v Praze na stroji Avia BH podletěl vyšehradský železniční most, za což byl kázeňsky potrestán. Na druhé straně o dva roky později v roce 1928 se stal prvním československým vojenským pilotem, který seskočil z letadla na padáku čs. výroby. V roce 1945 přiletěl na kontinent spolu s 21. skupinou armád maršála Montgomeryho osvobozující Francii a Belgii. Po návratu se ani jemu nevyhnuly nechvalně známé poúnorové perzekuce.

Tyto jednotky používaly širokou škálu letadel všech možných typů, ve které byly také americké Lockheed Hudsony. Právě ty nesly tíhu zásobovacích letů na středozemní ostrov Malta a těchto operací se samozřejmě zúčastnili i naši piloti.
S neozbrojenými letouny a velmi často bez podpory stíhaček šlo o velice nebezpečné lety, o čemž se přesvědčila posádka F/Sgt Karla Balíka z 28. 2. na 1. 3. 1943. Jejich Hudson napadla noční stíhačka Ju-88, což byl dost nerovný boj. Štěstí bylo, že Němec považoval stroj za zničený, když viděl padat hořící dinghy upevněnou na dveřích, které se posádce podařilo uvolnit a vyhodit a obratností pilota se podařilo s vypětím všech sil přistát na Maltě. Balík byl před válkou dopravním pilotem u Českých aerolinií, mimo jiné první, který dosáhl mety jednoho milionu kilometrů, nedávno o něm byl natočený film “Balada o pilotovi”.
Zmíním také Eduarda Prchala předválečného pilota firmy Baťa, který vykonal celkem 30! letů na tento ostrov. Po odchodu z okupované vlasti se zúčastnil leteckých bojů ve Francii a potom v Bitvě o Británii. Celkem zaznamenal šest sestřelů. Po působení u nočních stíhačů přešel definitivně k letecké dopravě. Nejprve k 24. squadroně a potom k 511. squadroně. Tam létal kromě jiných také s americkými letouny Consolidated Liberator a přepravoval i VIP osoby. To se mu stalo málem osudným 4. 7. 1943, kdy na palubě tohoto stroje byl polský exilový ministerský předseda Wladyslaw Sikorski s doprovodem, který se vracel po inspekci polských jednotek na Středním východě zpět do Anglie. Krátce po startu z Gibraltaru se Liberator pilotovaný F/Lt Prchalem zřítil do moře a on jako jediný se štěstím tragický pád přežil. Neštěstí zřejmě způsobilo zablokované řízení, ale vyrojilo se dost spekulací zejména po válce. Komisí, která bezprostředně nehodu vyšetřovala, bylo konstatováno, že F/Lt Prchal nenese na havárii žádnou vinu. Po zotavení až do konce války pokračoval jako dopravní pilot.
V průběhu roku 1943 obdržela 24. peruť americké stroje C-47 a začala zajišťovat speciální dálkové lety a přepravu VIP osob. To už měla základnu v severní Africe a její linky zahrnovaly kromě Afriky také Island nebo Dálný východ, a to až do roku 1945.