První let „měsíční perutě“ nad okupovanou vlast

„Skupina SILVER A a škpt. Šustr odjeli po silném jídle v 16.00 hod. v doprovodu cpt. Hesketh-Pricharda z Audley END House na letiště Newmarket, kde byl připraven letoun Whitley a česká posádka (pilot por. Anderle, navigátor npor. Kvapil). Osádka byla na letišti již ve 14.30 hod., aby zalétla letoun. Nebylo to však ihned možno, poněvadž již při předběžné prohlídce byla shledána závada v přívodu benzínu od pomocných nádrží a přívodní potrubí muselo být kompresory pročišťováno. Zalétávací let proveden asi v 16.00 hod. a nebylo shledáno závad.

Start byl určen na 18.00 hod., zpozdil se však poněkud v důsledku montáže pum. Původně bylo určeno, že letoun dostane dvě pumy po 500 librách, což však bylo změněno na čtyři po 250 librách. V důsledku přílišného přetížení letounu však byly nakonec zavěšeny jen dvě pumy po 250 librách. Jako cíl označena rafinérie benzínu Kolín.

18.14 – start se značně přetíženým letounem. Nejhorší bylo, že zatížení nebylo umístěno v těžišti letounu (normální nosné místo letadla pro pumy atd.), nýbrž že většina váhy, tj. záložní benzín, čtyři osoby, materiál pro operaci, byla v trupu letounu za nosnými plochami.

18.30 – přepíná pilot na pomocné nádrže (500 galonů – asi na 5 hodin).

18.45 – přelétáváme britské břehy.

19.21 – jsme nad belgickým pobřežím v prostoru Zeebrugge a dostáváme se poprvé do světlometů a palby z prostoru Ostende – Dunkerque. Jsme ve výši 10 000 stop s větrem v zádech o síle 50 MPH, takže naše rychlost vzhledem k zemi je 320 km/hod.

20.43 – přelétáváme Rýn mezi Mannheimem a Mohučí. Znovu dostáváme palbu, ještě silnější nežli poprvé. Hradba světlometů táhne se až k Frankfurtu nad Mohanem. Odtud nabíráme kurs 081 a letíme přímo ve směru Kolín nad Rýnem.

21.50 – sestupujeme pod mraky až do výše 2000 stop (600m).

22.10 – dosahujeme Vltavy jižně od Prahy. Zde se počasí náhle zhoršilo a dostali jsme se do sněhové bouře se silným nárazovým větrem. Pilot mi hlásí, že letoun se jen s tíží ovládá, že nemůže pokračovat v přímém letu a pokusí se bouřku oblétnout. Tato je však tak široká, že s daným letounem a množstvím paliva nemůžeme takové prodloužení cesty riskovat. (během cesty z Anglie do Čech vynechaly dvakrát oba motory následkem špatného přívodu paliva, jak mi dodatečně hlásil navigátor. Sám jsem byl toho mínění, že vynechání motorů bylo jen přechodné při přepínání nádrží).

Po domluvě s pilotem nařídil jsem návrat do Anglie, aniž jsme splnili daný úkol, doletět nad prostor Heřmanův Městec a vysadit skupinu.

22.28 – letoun obrací a podle kursu 288 mag. Letíme zpět. Máme rychlost pouze 155 km/hod., silný protivítr.

00.45 – jsme nad Darmstadtem a odhazujeme zde obě pumy. Výsledek nemůžeme pozorovat jednak proto, že oblačnost jest 9/10, jednak proto, že pumy jsou časovány na 11 vteřin. Výšku máme 10.000 stop. Měníme kurs na 305 ve směru na Zeebrugge. Vítr máme nyní přesně proti sobě a naše rychlost se snižuje na 150 km/hod.

03.20 – dostáváme se znovu na belgickém pobřeží do palby a přelétáváme nad Kanál, kde potkáváme německé letouny. Pilot však zavčas mění kurs a uniká.

04.45 – dostáváme se nad Anglii, nemůžeme však pro mlhu přistát na svém letišti v Newmarketu, a proto hledáme místo jiné a přistáváme v Honingtonu přesně v 05.00 hod. dne 8. listopadu. Všichni členové osádky byli značně unaveni.

Po přistání hlásil mi pilot por. Anderle, že v letadle má zásobu benzínu maximálně na 1 hodinu letu: z toho vyplývá, že kdybychom byli dolétli nad cíl, nebyli bychom se při daném protivětru vůbec schopni dostat zpět do Anglie.“

12. listopadu 1941 škpt. gšt. Jaroslav Šustr

První operační lety vykonali u 138. perutě čs. letci na letounech typu Armstrong Whitworth WHITLEY Mk. V.

 

 

Zdroj: Piloti měsíčních nocí, Jindřich Marek