Vilém  Jakš byl prvním československým boxerem, který bojoval o titul mistra světa. Bojoval do posledního dechu, ale nevyhrál. Nedočkal se ani vítězství boje o svobodnou Evropu. Jako zadní střelec 311. československé bombardovací perutě našel svůj hrob v chladných vodách na dně Biskajského zálivu.

Oblohu severozápadně od Brestu prořezávají vrtule čtyřmotorového letadla. Je 21. srpen 1943 a velitel 311. československé bombardovací perutě Jindřich Breitcetl vede svoji osádku na první operační let po přezbrojení jednotky na nové B-24 Liberator. Úkol: protiponorková hlídka. Místo ponorky však narazí na letku německých stíhaček. Osamocený letoun nemá proti přesile šanci…

„Český Rocky“, jak je Jakš často nazýván, se narodil v dubnu 1910 za humny Brna v nedalekých Bratčicích. Život měl skutečně nelehký – otec padl v 1. světové válce, bratr později v roce 1942 v Mauthausenu jako člen odbojové skupiny.
V říjnu 1932 narukoval Vilda v Brně k Leteckého pluku 5. Poté nenašel tři roky v boxerském ringu ve 28 zápasech přemožitele, ucházel se dokonce o titul mistra světa ve střední váze. V období mobilizace zakoupil za vydělané peníze v rámci vyhlášené sbírky pro naši armádu letadlo.
Do zahraničního odboje se dostal začátkem roku 1940 na základě fingovaného potvrzení profesionální boxerské unie k vybojování smyšleného zápasu do Říma. Odtud zamířil do Francie a po jejím pádu odplul do Velké Británie. Zde byl přijat do RAF a odeslán do zbrojířského kurzu, přestože mu Angličané nabízeli místo instruktora u přepadových jednotek,“ říká historik Jiří Rajlich.
Svoje vojenské bojové místo si Vilda našel u nově zformované 311. čs. bombardovací peruti. Zařazen byl na funkci palubního střelce.

„V noci 10. září 1940 byl mezi těmi, kteří operační činnost 311. peruti spoluzahajovali. V osádce Václava Kordy se jako zadní střelec zúčastnil náletu na seřaďovací nádraží v Bruselu. Dne 21. srpna 1943 byl v osádce velitele Jindřicha Breitcetla, která odstartovala na protiponorkovou hlídku nad Biskajským zálivem, z níž se však už nevrátila. Proti obrovské přesile neměli Čechoslováci šanci, i když se rvali jako lvi. Ještě před pádem do moře se jim podařilo jednoho z nepřátel sestřelit.
Můžeme se ale právem domnívat, že úspěšným střelcem mohl být právě Jakš.
Těla osádky se, jako těla mnohých dalších, nenašla, jsou uvedena na památníku nezvěstných letců RAF v britském Runnymede.