Motory Beaufighteru bouří nad východním pobřežím už dobrou půlhodinu. Flying Officer Karel Šeda je zkušený pilot s dlouholetou praxí. Hlídá palubní přístroje, zatímco jeho radarový operátor, Pilot Officer Drahomír Hradský, pozorně sleduje obrazovku svého radaru.
Ve sluchátkách náhle zapraská:
„Karle, něco je před námi, asi šest mil, na dvojce.“
Šeda okamžitě reaguje a táhne Beaufightera nahoru, trochu doprava.
„Haló Elso, tady Fanco 32, něco je před námi!“
Dispečer odpovídá vzápětí:
„Tady Elsa pro Fanco 32. Je to boggey. Identifikujte ho!“
Pilot posouvá obě plynové páky kupředu. Herculesy burácejí, až z výfuků létají jiskry. Honička začíná.
„Karle, ten syčák kličkuje, určitě je to bandita…“
Operátor je teď ve svém živlu a navádí svého pilota k cíli.
„Je dvě míle před námi…toč trochu doleva…ještě víc…malinko doprava…teď drž kurs…vzdálenost jedna míle…trochu doleva…šest set yardů…drž…je přímo na dvanáctce…už ho můžeš vidět…“
Šeda pátrá ve tmě před sebou a pomalu stahuje plyn. Tady je!
„Vidím ho!“
Proti hvězdnaté obloze se přímo před ním rýsuje silueta dvoumotorového letounu. Pohled zezadu však příliš o typu stroje neříká. Řada spojeneckých i nepřátelských letounů si je velmi podobná, ve tmě dvojnásob. Však sestřely vlastních letadel se už také zdařili. Spolehlivým způsobem rozpoznání typu bývá kolmý pohled zdola nahoru. Plošně promítnutý letoun je tak dobře identifikovatelný. Stíhač sám je přitom proti temné zemi pro nepřátelské střelce téměř neviditelný. Nesmí se však prozradit sám.
Teď musí Šeda opatrně nakládat s plynovou pákou. Při prudkém přidání plynu totiž vyletí z výfuků chomáč jisker, když však rychle plyn ubere vystřelí naopak plamen. V obou případech dost na to, aby nepřátelští střelci nezaváhali. Opatrným přidáním plynu se Šeda dostává přímo pod cíl a pohled nahoru potvrzuje očekávání. Zaoblená kabina, ostře zahrocená křídla: dvoumotorový bombardovací Junkers Ju 188!
Šeda plyn opatrně stahuje a nechává soupeře předletět. Přitahuje výškovku, aby se dostal do stejné hladiny přímo za něj a pozvolna se blíží. Jako lovec. A kořist je lákavá…300 metrů…200…150…
Střed zaměřovače je umístěn na levém křídle mezi motorem a trupem protivníka. Tam je palivová nádrž. Palec je na odpalu zbraní.
„Fanco 32 pro Elsu. Je to Junkers. Tally hoo!“
Beaufighter se zachvěl krátkou úvodní salvou. Dráhy střel se setkaly mezi trupem a levým motorem. Z nepřítele létají jiskry. A hned na to druhá dávka, tentokrát delší. Palivová nádrž na levém křídle exploduje. Oslnivý záblesk, z osvětleného nepřítele odpadávají kusy konstrukce.
Junkers se prudce naklání doprava a s dlouhým plamenným chvostem za sebou přechází do strmého letu. Na okamžik se oheň mění ve světlou skvrnu, jak smrtelně zasažený soupeř proletěl a růžově ozářil vrstvu mraků. Vzápětí se pod mrakovou pokrývkou objevuje krvavě rudý záblesk – to Junkers narazil na mořskou hladinu.
„Karle, už se koupe!“, jásá operátor.
„Haló Elso, tady Fanco 32, Junkers sestřelen!“
„Tady Elsa pro Fanco 32. O.K. Zmizel nám z obrazovek. Good show, boys!“

13413598_1084825871582965_4455180496938716989_n13450966_1084825868249632_7779069971624484815_n