Miloslav * 14.3.1911
Štusák + 27.2.1943

Miloslav Študák se narodil 14.3. 1911 v České Třebové v rodině zaměstnance Císařsko-královských drah ve čtvrti U kostelíčka. V roce 1917,uprostřed světové války, začal v místě navštěvovat základní školu a po jejím ukončení jako velmi dobrý student pokračuje od roku 1927 ve studiu na státní škole pro učitele v Bratislavě.
Po závěrečných zkouškách v roce 1933 působí jako učitel v různých školách na Slovensku. Na podzim roku 1936 nastupuje vojenskou službu a začátkem ledna 1937 absolvuje základní letecký výcvik v Leteckém učilišti v Prostějově. Koncem roku je povýšen do hodnosti poručík – letec a na jaře 1938 odchází do zálohy. Dále pracuje jako učitel ve Zvolenu a posléze v Bratislavě. Po rozbití republiky hledá cestu do zahraničního odboje a v prosinci 1939 v rámci plánovaného odchodu do zahraničí zažádá o zdravotní dovolenou z důvodu „vážné nemoci“. 26.12.1939 se rozloučí s rodiči a odjede do Bratislavy, kde se setkává se svými přáteli , a po problémech s přechodem Slovensko-Maďarské hranice, který se podaří až na druhý pokus, se bez dalších problémů dostává 3.1.1940 do Bělehradu.
Zde se připojuje k větší skupině utečenců a o dva dny později již odjíždí organizovaným transportem přes Turecko a Sýrii do Bejrútu, kde čekají na loď do Francie.Začátkem února odjíždějí francouzskou námořní lodí z Bejrútu a po zastávce v Alžíru přistávají 7.února v Marseille. Odtud odjíždějí do československého vojenského tábora v Agde a od 9.února se již účastní běžného života našich jednotek ve Francii. 7.března 1940 skládá M.Štusák vojenskou přísahu a je převelen k 1. letecké skupině pod velením štkp. Schejbala, kde v rámci výcviku plní úkoly při přecvičování na francouzskou leteckou techniku na letounech MS-23O a MS-4O6 až do kapitulace Francie. 24.6. 1940 odjíždí anglickou lodí z přístavu v Bordeaux a po dvou dnech nebezpečné plavby přistává v Falmouthu. Odtud pokračuje přes výborně organizované britské přijímací tábory do československého depa v Cosfordu. Zde prochází tzv. filtračními výslechy a poté je mu přiděleno identifikační číslo RAF a je zařazen do běžného výcviku u naší jednotky. 12.7. je převelen do Heldonu, kde absolvuje základní pilotní kurs na letounech Tiger Moth a Master. Do 18. srpna zde pod velením zkušených instruktorů a při samostatných letech nalétá přes 180 hodin a jako velmi dobrý žák odchází do Service Flyng Training School RAF No. 9 ,kde působí v kursu No. 35 v Hullavingtonu až do května 1942. Zde létá většinou na strojích Proctor Mk.II a při vzdušném výcviku radiooperátorů nalétá 623 letů. Po krátké dovolené je odvelen k 61.peruti RAF do Cranwellu a tam se přecvičuje na stíhací letoun Supermarine Spitffire. Během výcviku se setkává s československým pilotem Jiřím Maňákem, který zde působí jako instruktor. Zde je do první poloviny srpna a poté je jmenován operačním pilotem a povýšen do hodnosti RAF Pilot/Officer. Po krátkém odpočinku je odvelen k 313. československé stíhací peruti RAF a 27.8.1942 provádí v jejich řadách první vzlet na Spitfiru Mk.V kód NN-F vyr. č. W-3803. Od 1. září je zařazen do běžného života naší perutě a v jejích řadách provádí bojovou činnost, která v té době znamená většinou hlídkování nad konvoji v Kanále, doprovod bombardérů nad území nepřítele a hlídkování nad Anglií. Z jeho letového zápisníku víme, že se zúčastnil doprovodu bombardérů nad Brest, St.Malo, Cherbourg a další Němci obsazené přístavy. Od 20.října létá na tzv. sweepy – hloubkové rušivé nálety stíhaček na území nepřítele. Pravidelně také „navštěvuje“ německou chloubu – Atlantický val,kde pomocí palubních zbraní, hlavně 20 mm kanónů, ničí jeho zařízení. Do 27.února 1943 nalétá v rámci bojové činnosti u 313. československé stíhací peruti 177 letů v délce 213.5 hodin. Toho dne doprovázela 313. peruť americké bombardéry B-17 a B-24 nad německou námořní základnou Brest. Poté co Američané odbombardovali a obrátily na domácí základnu na britských ostrovech, byly napadeny německými stíhači na strojích Fw-190. V boji,kdy Spitfiry 313.perutě ochraňovaly vlastní bombardéry, byl stroj Miloslava Štusáka zasažen svrchu do motoru a těžce poškozen. Při opuštění poškozeného stroje měl Spitfire výšku jen 300 stop (asi 100 m).
Ještě než se M.Štusákovi padák otevřel, zabil se prudkým nárazem o vodní hladinu. Jeho tělo nebylo nikdy nalezeno. Při této akci – Ramrod 54 – zahynul rovněž F/Lt Václav Řídkošil a F/Lt František Burda po sestřelení padl do německého zajetí. Miloslav Štusák je vzpomenut na panelu 121 v památníků letců Runnymede v Anglii.
Čest jeho památce…

unnamed-1 unnamed-2 unnamed-3 unnamed-4 unnamed-5 unnamed-6 unnamed